|
|
Pozemkové knihy vsi Hvožďany z let 1695-1748
ŠTIKOVÁ, Martina
Diplomová práce "Pozemkové knihy vsi Hvožďany z let 1695-1748" se zaměřuje na detailní analýzu vybraných pramenů. Práce je rozdělena do osmi kapitol. Ta první přibližuje historii obce Hvožďany a posléze i panství Lnáře. Druhá pojednává o vrchnostenské správě a postavení poddaných ve sledovaném období. Třetí kapitola se zabývá nejen charakteristikou, historií a vývojem pozemkových knih, ale i jejich terminologií a ukládáním. Čtvrtá kapitola se věnuje držbě poddanské nemovitosti a pojmům s ní spojeným jako zakoupené či nezakoupené držbě, poddanské odúmrti, dědickému či nápadnickému právu a výměnku. Obsahem páté kapitoly je rozbor zkoumaných pramenů včetně vnějšího a vnitřního popisu, dále struktura a obsah zápisů a v neposlední řadě jejich vzájemná komparace. Tématem šesté kapitoly jsou vedle kostelního záduší a železných krav rovněž dva kostely zmíněné ve sledovaných pramenech. Sedmá kapitola se pak zabývá hvožďanským mlýnem a zápisem o jeho prodeji. Poslední kapitola pojednává o cenách usedlostí a platbách poddaných v rámci studia zkoumaných pozemkových knih. Součástí předkládané diplomové práce jsou taktéž přílohy v podobě tabulek, map a fotografií.
|
|
|
Historie školy v obci Lnáře od roku 1900 až 1950
KLAPÁKOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zabývá historií školy v obci Lnáře od roku 1900 do roku 1950. V teoretické časti jsou popsány události, které školu v těchto letech ovlivnily. Je zde také nastíněn způsob života zdejších obyvatel. Pozornost je věnována volnočasovým aktivitám pořádaných školou. Při práci byly využity historické prameny, především školní kroniky, které jsou dostupné on-line ze Státního oblastního archivu v Třeboni. Informace byly čerpány také z knihy Lnáře 1318-2018: Kapitoly z historie, kterou sepsal Vladimír Červenka a kolegové a která byla vydána k příležitosti 700. výročí první písemné zmínky o existenci Lnář. Dále byla použita vybraná dostupná literatura, která pomáhá vystihnout nejen historii v českých zemích během zkoumaných 50 let, ale i změny, kterými prošlo školství. Téma je zpracováno pomocí přímé a komparativní metody. Jednotlivé kapitoly jsou rozděleny do 4 podkapitol podle charakteristik dané doby, života na škole, školních oslavy a vybavení školy.
|
|
|
Zámek Lnáře ve 20. století
Gilíková, Alžběta ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Dvořáková, Michaela (oponent)
Diplomová práce Zámek Lnáře ve 20. století souhrnně popisuje důležité události tohoto dlouhého období. Jejím cílem je předložit stručný a souhrnný přehled dění na zámku ve 20. století. Ve stručném obecně historickém úvodu vysvětluje souvislosti vlastnictví a stavebně technické parametry tvrze a zámku Lnáře. Práce se opírá především o archivní zdroje, čerpá z Národního archivu, fondu Státní památková správa, Archivu Bezpečnostních složek a místního archivu zámku Lnáře. Důležitými prameny byly také Kronika města Lnáře a zmiňovaná odborná literatura. V jednotlivých kapitolách je chronologicky popsáno dění na zámku Lnáře. Dvacáté století s sebou přináší mnoho velkých proměn, které zámek Lnáře zasáhly velmi výrazně. Počátkem dvacátého století panství Lnáře vzkvétalo. Situaci proměnila pozemková reforma v období kolem roku 1924. Velkostatek Lnáře ztratil mnoho pozemků a vlivem krize byl v obtížné hospodářské situaci, proto byl prodán Karlu Bondymu. Tento podnikatel se ovšem velmi zadlužil a na Lnáře byla uvalena exekuce. V dražbě pak velkostatek Lnáře koupil JUDr. Jindřich Vaníček. Velkostatek poté zabavují nacističtí Němci a o několik let později komunistická vláda. Jen během první poloviny 20. století se zámku změnil šestkrát majitel. Ve druhé polovině 20. století byl zámek v nucené správě a sloužil...
|
|
|
Zámek Lnáře ve 20. století
Gilíková, Alžběta ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Dvořáková, Michaela (oponent)
Diplomová práce Zámek Lnáře ve 20. století souhrnně popisuje důležité události tohoto dlouhého období. Jejím cílem je předložit stručný a souhrnný přehled dění na zámku ve 20. století. Ve stručném obecně historickém úvodu vysvětluje souvislosti vlastnictví a stavebně technické parametry tvrze a zámku Lnáře. Práce se opírá především o archivní zdroje, čerpá z Národního archivu, fondu Státní památková správa, Archivu Bezpečnostních složek a místního archivu zámku Lnáře. Důležitými prameny byly také Kronika města Lnáře a zmiňovaná odborná literatura. V jednotlivých kapitolách je chronologicky popsáno dění na zámku Lnáře. Dvacáté století s sebou přináší mnoho velkých proměn, které zámek Lnáře zasáhly velmi výrazně. Počátkem dvacátého století panství Lnáře vzkvétalo. Situaci proměnila pozemková reforma v období kolem roku 1924. Velkostatek Lnáře ztratil mnoho pozemků a vlivem krize byl v obtížné hospodářské situaci, proto byl prodán Karlu Bondymu. Tento podnikatel se ovšem velmi zadlužil a na Lnáře byla uvalena exekuce. V dražbě pak velkostatek Lnáře koupil JUDr. Jindřich Vaníček. Velkostatek poté zabavují nacističtí Němci a o několik let později komunistická vláda. Jen během první poloviny 20. století se zámku změnil šestkrát majitel. Ve druhé polovině 20. století byl zámek v nucené správě a sloužil...
|
|
|
Bosí Augustiniáni v Čechách jako zadavatelé uměleckých děl od roku 1623 do reforem Josefa II.
Šmilauerová, Adéla ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Vlnas, Vít (oponent) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
V úvodní části práce byla zpracována historie, organizace a spiritualita řádu bosých augustiniánů. V dosavadní literatuře byla tato problematika zatím pouze stručně nastíněna, ovšem bez znalosti odborných italských badatelských výzkumů 20. století (či dochovaných pramenů vzniklých z činnosti generálního vikariátu v Římě a řádové literatury 18. století) není možné toto téma podchytit. Současně bylo souhrnně popsáno působení českých konventů bosých augustini ánů v kontextu dané doby, s přihlédnutím k vlivu řádu v duchovním a kulturním životě laiků (u lnářského konventu v přesahu do přelomu 19. a 20. století). Na zá kladě dochovaných pramenů byl přiblížen vztah řeholníků ke světu vně kláš terních zdí, a to ať již šlo o vazby na lokální duchovenstvo nebo laiky (zejména měšťany a šlechtu, ale i její poddané). Zvláště byl vyzdvižen vztah mezi rodinami fundátorů dvou nejmladších konventů (Lnáře, Lysá nad Labem) a klášterní komu nitou. Z výše uvedených kontaktů se rekrutoval i okruh dobrodinců konventů, kte ří konkrétní umělecká díla zafinancovali. Na oplátku mohli doufat ve vzpomenutí v modlitbách řeholníků za spásu jejich duše, pokud tak nebylo přímo ustanoveno v rámci např. mešní fundace. S výše uvedeným naprosto úzce souvisí samotná role bosáků - objednavatelů, která dosud nebyla pro české prostředí...
|
|
|
Kulturní tradice a zvyky současných vybraných českých rodin v obci Lnáře
MAJEROVÁ, Aneta
Tato bakalářská práce je zaměřena na lidové tradice a zvyky obce Lnáře. Lnáře jsou známé především tím, že patří k nejdůležitějším rybníkářským oblastem naší republiky. Již mnoho let se zde dodržují společenské a kulturní akce pořádané místními spolky a organizacemi. Hlavním cílem práce bude seznámení s touto činností v obci, zachycení změn v dodržování tradic a porovnání současného stavu se stavem minulým. Připomeneme si i historický vývoj českých zvyků a tradic a jejich důležité symboly.
|
host ::
RSS.